Hlas Země 1

PROČ POZVEDÁME NÁŠ HLAS

Téměř všichni zaregistrovali konání prvních dvou street parties, které na našem území proběhly. Obě v mnohém překvapily. První (Global Street Party   16.5.1998) svou spontaneitou, akčností, nečekaně velkou účastí a násilným koncem. Druhá (Local Street Party   29.8.1998) pak tím, ľe se i přes policejní manévry, zastrašování a infiltraci desítek tajných policistů podařilo dav nevyprovokovat a vše se obešlo téměř bez konfliktů. Obě byly svolány proto, aby upozornily na ekonomickou globalizaci, zhoršující se stav ľivotního prostředí, kritickou dopravní situaci a nárůst sociálních nejistot. Přítomná média většinou dokázala, ľe jim nejde o rozpoutání diskuse nad danými problémy, ale o lov senzací. Novinové a časopisecké články budiľ toho dokladem.
Zajisté jsme se při loňských akcích dopustili řady chyb. Přemýšleli jsme o nich a snaľili se poučit. Vyvodili jsme různé závěry a rozhodli se pro letošní rok opět připojit k mezinárodní kampani, jejímľ ústředním bodem bude Interkontinentální karavana 1999, kdy bude Evropou cestovat asi šest set převáľně indických rolníků. Jejich cílem je ukázat nám, Evropanům, problémy, které musí řešit celý Třetí svět a které se dotýkají přímo i nepřímo nás. Interkontinentální karavana se tématicky zabývá ekologickými, sociálními i kulturními souvislostmi našeho ľivota, jeľ se na stránkách Hlasu Země budeme snaľit trochu více poodhalit. Do této kampaně se zapojilo široké spektrum aktivistů   od autonomů a anarchistů přes radikální ekology, nezaměstnané, dělníky, studenty, důchodce a ľenská hnutí aľ po gaye a lesbičky. Tito lidé se snaľí najít nové společné formy organizování, jeľ jsou nezávislé na státních strukturách a ekonomické moci. Chtějí tak sami ve spolupráci s dalšími ovlivňovat věci kolem sebe. Rozdávají nezávislé tiskoviny, chtějí aktivně diskutovat. Nejednotný názor na mnohé otázky je spíše jejich výhodou, neznají zaručeně správné cesty.
Připravované akce a prioritní témata roku 1999 nepředstavují pouze street parties konající se po vzoru anglického hnutí proti automobilismu "Reclaim the Streets", ale také z přednášek, seminářů, informačních stánků, tiskových konferencí a neposledně z vydávání Hlasu Země. Doufáme, ľe se Ti bude líbit a snad Tě přiměje k přemýšlení. Těšíme se i na Tvoji případnou, a» uľ kladnou či zápornou, reakci a samozřejmě na články a informace, které uvítáme. Doufáme, ľe tento patnáctideník vytvoří novou tradici pro další roky, v nichľ Tě bude aktuálně informovat a většině důleľitých nenásilných přímých akcích za ochranu ľivotního prostřed, lidská a zvířecí práva a alternativní formy kultury.
Náš odpor bude stejně nadnárodní jako kapitál!
RedAkce

GLOBALIZACÍ SOLIDARITY PROTI GLOBALIZACI KAPITÁLU

Aktuální problém "globalizace" je zajisté mnohovrstevný a komplikovaný. Proto se budu snažit alespoň o částečné a trochu zjednodušené vysvětlení tohoto, nyní tak často pouľívaného pojmu z historického hlediska.
Jiľ antická civilizace v dobách svého největšího rozkvětu byla do značné míry globální trľní společností, která zahrnovala téměř celý známý svět. Po pádu Římské říše se však Evropa vrátila na několik set let do období bez větších měst, státního mechanismu a dochází k celkovému zhrubnutí a návratu k samozásobitelskému zemědělství. Dosavadní trľní ekonomika zanikla a dálkový obchod se omezil na přepychové zboľí pro nově se formující privilegovanou třídu.
Nový impuls nastal v době objevitelských cest v 15. 17. století. Zprvu se koloniální mocnosti snaľily zmocnit drahých kovů, pak přišlo na řadu koření a neposledně i levná pracovní síla v podobě otroků. V 18. století přišla na řadu průmyslová revoluce a s ní spojený rozvoj ekonomiky a infrastruktury.
V  naší době však jiľ nejde o pouhý vývoz a dovoz zboľí, ale také kapitálu a informací. Rozvoj světového hospodářského systému dále akceleruje. Po světovém trhu zboľí, po přesunu výrob do rozvojových zemí, který jen podpořil vznik a růst nadnárodních společností, začíná jako další vývojový stupeň fungovat v reálném čase světový trh kapitálu, světový finanční trh, umoľňující neuvěřitelné a ľádnou národní vládou nekontrolovatelné finanční operace, závratné spekulace a někdy i ruinování národních měn a celých ekonomik.
Dalším nebezpečím, které v sobě globalizace skrývá, je i hojně rozšířené přesvědčení o nevyčerpatelnosti přírody a moľnosti jejího ovládnutí. Takto přispívají kapitálově náročné zemědělské technologie a "moderní" pěstování plodin a chov dobytka, který nerespektuje místní odlišnosti a potřeby lidí, k zhroucení tradičního zemědělství a ke ztrátě biologické a kulturní rozmanitosti. Nadnárodní firmy usilují o získání soukromých vlastnických práv na, rostliny, zvířata a komponenty lidského genetického kódu.
Dalším fenoménem je i globál ní represe reprezentovaná především vojenskou převahou západních mocností, jeľ jsou nejrozšířenějším nástrojem k potlačování projevů nesouhlasu. Je to zřejmé např. z dodávek amerických zbraní mexické vládě, jeľ je vyuľívá k potlačení hnutí domorodých obyvatel v čele s EZLN v Chiapasu apod.
Lidé na celém světě   na chudém Jihu i bohatém Severu   se tímto vývojem začínají cítit ohroľeni. Globalizace je obírá o pracovní příleľitosti, ničí jejich ľivotní prostředí, ubírá jim moľnost rozhodovat o svém vlastním ľivotě a v neposlední řadě ovlivňuje i jejich individualitu a kulturní cítění jako takové. Proto se začali na lokální úrovni organizovat a vytvořili různé skupinky, jeľ spojuje jejich specifický problém. A» je to nezaměstnanost, různorodá diskriminace, neúroda či odlesnění.
Díky těmto lidem byla moľná loňská celosvětová mobilizace. V Brazílii zorganizovalo Hnutí bezzemků pochod na hlavní město Brasilia, jehoľ se zúčastnilo přes 40.000 lidí a který podpořili studenti a učitelé stávkou na padesáti univerzitách. Takto demonstrovalo na Filipínách asi stovka rolníků a rybářů proti novým nařízením v rybolovu. V Jiľní Koreji se radikální odbory a jiná sociální hnutí semkly do "Korejské akční sítě pro mezinárodní solidaritu proti globální dominanci kapitálu". V Kanadě došlo k zablokování setkání zemí OECD v Montrealu. Společnou akcí však byla Global Street Party, jeľ se po vzoru anglického hnutí proti automobilismu "Reclaim the Streets" konala v 35 městech světa a také u nás v Praze dne 16.5.1998.
Všichni tito lidé uľ pochopili, ľe je zbytečné vznášet poľadavky na politiky, pro které mají význam jen měsíc před volbami. Tito lidé vyvinuli vlastní iniciativu a společně se snaľí představit si a zrealizovat svět, ve kterém budou sami kontrolovat své ľivoty, společnost zaloľenou na vzájemné pomoci, spravedlivém rozdělování komodit a respektování přírody.
Alice

OHLÉDNUTÍ ZA LIDSTVEM

Jde o souhrn některých ze zásadních faktů a předpokladů do budoucnosti z knihy "Save the Earth" (Zachraňme Zemi) od Jonathona Porritta. Kniha sice vyšla uľ v roce 1991, ale řada jejích údajů je tak alarmující, ľe je nutné si je aspoň takto připomenout. Čím více bolesti Zemi způsobujeme, tím více se ozývá povodněmi, zemětřeseními, poľáry, erozemi a pravděpodobně i růstem vlivu globální změny klimatu.
Je na čase si uvědomit, ľe i my máme na těchto údajích svůj podíl! Člověk tu přece není od toho, aby se procházel v krásně upravené zemské zahradě a za ním zůstávaly jen rozoraná zem a spálená krajina Je třeba si uvědomit to, ľe Země se bez nás obejde, ale my bez ní ne. Je třeba zasáhnout do směru cesty, po které kráčíme a přehodit výhybku, vystupovat proti nadnárodním koncernům, které prohlubují propast mezi chudými a bohatými a způsobují nenapravitelné škody na naší planetě! Země nepatří jen hrstce vyvolených, ale všem, co na ní ľijí   patří mně, tobě, rostlinám, zvířatům apod. Nenechme si tedy svou zemi/Zemi zničit!

• Denně vyhyne 50   100 druhů ľivočichů a rostlin.
• Kaľdoročně zbytečně umírá v  zemích rozvojového světa nejméně 14 miliónů dětí ve věku do 5 let. Důvodem je samozřejmě hladomor a nemoce.
• Tropické lesy jsou vypalovány nebo mýceny rychlostí 160 tisíc km ² za rok. Kaľdou minutu je zničena rozloha deštného pralesa o rozměrech šesti fotbalových hřiš».
• V příštích dvaceti let se v povodí Amazonky plánuje výstavba 79 vodních elektráren. Zaplavením je tak ohroľeno asi 150 tisíc km ² deštného pralesa.
• Jiľ téměř polovina tropických pralesů byla zničena. Do roku 2030 z nich můľe zůstat ještě jedna pětina (původní rozloha byla 16 miliónů km ²).
• Saharská pouš» se rozpíná směrem na jih a zachvacuje degradované pastviny rychlostí 50 km za rok.
• V australském buši, kde nadměrná pastva přeměnila produktivní pozemky v polopouš», se kaľdoročně ztrácí milióny tun ornice.
• Asi 24 miliard tun ornice je kaľdoročně postihováno erozí. To je ztráta 9 miliónů tun potenciální sklizně obilí.
• Spotřebitelé začínají mít stále větší obavy z reziduí pesticidů v pitné vodě a v potravinách. Národní výzkumná rada (NRC) v USA vypočítala, ľe 20.000 obyvatel Severní Ameriky můľe kaľdoročně předčasně zemřít na rakovinu vyvolanou pesticidy. Mnohé z chemických látek uplatňovaných v zemědělství se pouľívají pouze pro kosmetické účely, aby tyto výrobky lépe vypadaly a dobře se prodávaly!
• Aby se udrľel krok s předpokládaným růstem populace je zapotřebí získat při sklizni kaľdoročně 28 miliónů tun obilovin navíc. Někteří vědci však odhadují, ľe bude moľné dosáhnout jen polovičního zvýšení.
• Podle odhadů nynějších ztrát lze předpovědět, ľe do roku 2000 bude vyhubeno 10 % druhů organismů. K roku 2020 tento podíl vzroste aľ na jednu třetinu celkového počtu.
• Procento ztrát druhů organismů se od roku 1950 zvýšilo. Tyto ztráty mají kumulativní efekt: ztráta jednoho druhu rostlin můľe způsobit vyhynutí dalších třiceti druhů organismů, které jsou na něm závislé.
• Kolem roku 2050 moľná zůstane naľivu jen asi jedna polovina všech tropických druhů rostlin a ľivočichů.
• Oxid uhličitý je přibliľně z poloviny odpovědný za skleníkový efekt. Jeho dvěma primárními zdroji je spalování fosilních paliv a mýcení deštných pralesů.
• Změnami charakteru klimatu můľe dojít k hlubokému narušení zemědělství v mnoha částech světa. Teplejší oblasti se budou posunovat směrem k pólům a ledovcová pokrývka začne roztávat. V důsledku toho by se mohla hladina všech moří zvýšit o 10 aľ 200 cm. Města leľící v úrovni moře by mohla zmizet z mapy. Zvýšení mořské hladiny o 1 m by zatopilo 2.000 km² v Bangladéši. Vybudování jen 1,5 km dlouhých mořských hrází, které by zadrľovaly zvýšenou mořskou hladinu vlivem globální změny klimatu, by stálo asi dvě miliardy amerických dolarů.
• Zrychlené zvýšení teploty se projeví nejvíce v polárních oblastech. To by mohlo mít dramatické následky pro věčně zmrzlou půdu v Arktidě. Např. pod Aljaškou jsou zachycena obrovská mnoľství metanu, který patří mezi velmi aktivní skleníkové plyny. Kdyby zmrzlá půda roztála a metan se rychle uvolnil, došlo by k urychlení moľného globálního oteplení.
• Obrovské plochy lesů v Evropě a v USA byly zničeny kyselým deštěm. Z celkového počtu 90.000 jezer ve Švédsku je asi 40.000 váľně zamořeno. Stejně tak tomu je u kaľdého pátého jezera v USA. Kyselý déš» je tvořen především oxidem siřičitým a oxidy dusíku z elektráren a tepláren , resp. oxidy dusíku také z automobilů.
• Do roku 2025 bude soutěľit o místo na silnicích celého světa jiľ více neľ jedna miliarda automobilů.
• Počet obyvatel na Zemi roste o 1,74 % ročně, kdeľto počet motorových vozidel rychlostí téměř 5 % za rok.
• Nesníľí li se populace v Africe, která nyní roste 2,9 % za rok, pak se počet obyvatel na tomto kontinentu za 24 let zdvojnásobí.
• Dnešní omezené zdroje Země jsou nerovnoměrně rozděleny mezi asi 5,3 miliardami lidí, přičemľ počet obyvatel Země se zvyšuje kaľdou sekundu o tři. Nejniľší odhad OSN je, ľe v roce 2100 bude na světě nejméně 7,5 miliard lidí. Pravděpodobnější je, ľe počet obyvatel Země bude mezi 11 aľ 14,2 miliardami. Převáľná většina těchto lidí bude ľít v rozvojových zemích.
• Přibliľně 600 miliónů obyvatel Třetího světa ľije v  sídlištích velkoměst, kde chybí pitná voda a kde jsou nevyhovující hygienické a zdravotní podmínky.
• Velkoměsta na celém světě trpí stejnými katastrofálními důsledky překotné urbanizace: přeplněné ulice, znečištěné ovzduší, nedostačující kanalizační systém a dodávka vody, špatné zdravotní podmínky obyvatel atd. Jako příklad lze uvést Bangkok: 2 % obyvatel je napojeno na kanalizaci, hladina podzemní vody se od 50. let sníľila o 25 m, třetina obyvatel města nemá přístup k veřejným studním nebo k vodovodu a musí vodu kupovat od obchodníků, čtvrtina městského odpadu se vyhazuje na skládky ve městě nebo do kanálů atd.

• Válkou v Perském zálivu v roce 1991 vznikla jedné z největších ekologických katastrof, nebo» irácká vojska Saddáma Husajna vypustila do moře milióny barelů ropy a na ústupu z Kuvajtu zapálila asi 570 ropných polí.
• Kaľdý Američan spotřebuje denně v průměru aľ 1.000 litrů vody. Asi tři čtvrtiny obyvatel planety má denně přístup jen k 50 litrům vody, na keňském venkově musí vesničané vystačit jen s pěti litry vody na den.
• Svět nyní vyuľívá téměř 5x tolik vody, neľ v roce 1950.
• V letech 1952 aľ 1960 zemřelo v Japonsku 40 lidí a další 2.000 bylo těľce mentálně i fyzicky postiľeno po pouľití mořských měkkýšů s vysokými koncentracemi rtuti ze zátoky Minamata Bay.
• V tropických krajinách je znečištěná pitná voda kaľdým rokem příčinou smrti pro 25 miliónů lidí. Tato voda a špatné hygienické podmínky mají na svědomí nejméně 80 % všech nemocí ve Třetím světě.
• Aralské moře bylo kdysi čtvrtým největším jezerem na světě. Za posledních 25 let se však polovina jeho rozlohy proměnila ve slané mělčiny a pouš». Na některých místech ustoupily břehy aľ o 60 km.
• V období mezi lety 1950 aľ 1970 ztrácely USA kaľdým rokem průměrně 185 tisíc hektarů svých mokřadů. Do roku 1981 bylo jen ve státě Iowa rozoráno přes 99 % všech přírodních mokřadů.

"Před námi jsou obrovské úkoly. Hrozivé jsou bariéry ignorance, nenávisti a předsudků, avšak bojovníci Hnutí barevné duhy povstanou a vylétnou jako orli, aby překonali všechny obtíľe. Budou š»astni, poznají li, ľe na celé Zemi existují další milióny lidí připravených rovněľ povstat a připojit se k nim, aby společně překonali všechny bariéry, které zatarasují cestu k nové a slavné budoucnosti. Aľ dosud jste slyšeli dost řečí. Přejděme k činům !"
Z knihy "Warriors of the Rainbow" autorů Williama Willoyla a Vinsona Browna

Jiří

INTERKONTINENTÁLNÍ KARAVANA 1999

V období od 22.května do 21.června 1999 přijede do Evropy několik stovek lidí z celého světa, aby se podíleli na nenásilných a osvětových akcích proti nejdůleľitějším centrům moci nadnárodních korporací, bank a  institucí a zároveň se setkali s lidmi a skupinami z různých zemí. Tato akce byla pojmenovaná jako "Interkontinentální karavana 1999". V rámci ní přijede i několik desítek indických zemědělců do Prahy, kde se spolu s českými aktivisty zúčastní protestních akcí proti ekonomické globalizaci a seminářů o jejích sociálních a ekologických důsledcích
Načasování této Karavany se záměrně kryje se dvěma důleľitými událostmi: summitem států Evropské unie a zeměmi G 7+1. Právě setkání zástupců zemí G  7+ 1 je hlavním bodem tohoto projektu. Na něj budou proto reagovat téľ další iniciativy, které budou probíhat ve stejnou dobu. Jde o celosvětové akce ve finančních centrech proti vzrůstající moci nadnárodních koncernů, k nimľ vyzvala řada národních i světových občanských organizací a iniciativ.
Samotná idea projektu pochází od KRRS (Asociace farmářů Karnataky), coľ je největší farmářské gándhíovské hnutí v Indii, které vzniklo v roce 1980 a nyní má kolem 10 miliónů členů. Tito indičtí farmáři také připravili návrh manifestu Karavany, s kterým se o podporu bude obracet na všechny účastníky a zájemce o tento projekt. Souhlas s  Karavanou rovněľ vyjádřila organizace People´s Global Action against "Free" Trade and the WTO (PGA). Komisi PGA tvoří zástupci různých organizací ze zemí celého světa. PGA je tak globálním spojenectvím lidových hnutí, respektujících autonomii a usnadňujících odpor proti globalizované moci peněz prostřednictvím konstruktivní přímé akce. Karavana je otevřena pro aktivisty z celého světa, takľe se k ní mohou připojit lidé z různých sociálních sektorů. Odhaduje se, ľe se jí zúčastní asi 500 lidí z Indie a asi stovka z dalších zemí, celkem tedy 600 účastníků.
Politickými tématy, kterými se Interkontinentální karavana zabývá, jsou: globální politické rozhodování (s důrazem na "volný" obchod a ekonomickou globalizaci), nadnárodní korporace a kapitál; agrobyznys, zelená revoluce, biotechnologie, dluh Třetího světa, militarismus a nukleární zbraně. Ke kaľdému tématu proběhne několik protestních a jiných nenásilných přímých akcí.
Cíle Interkontinentální karavany 1999 jsou zejména:

• "přinést" politické souvislosti blíľe k lidem ve všech místech, kde budou akce probíhat,
• podporovat co nejvíce lidí, aby se aktivně podíleli na přípravách a realizaci akcí, a aby vytrvali v nenásilné konfrontační činnosti reagující na problémy, jimiľ se tento projekt zabývá,
• mít co nejvíce přímých kontaktů s místními obyvateli a skupinami a také s těmi, které se zapojily do Karavany,
• získat pozornost sdělovacích prostředků na témata, na které Karavana upozorňuje,
• připravit "akční dny" proti WTO během třetí konference ministrů členských vlád, která bude koncem roku 1999,
• uskutečnit nenásilné přímé akce občanské neposlušnosti, jako nástroje pro politickou změnu.

Všechny akce jsou nenásilné a respektují veřejný majetek.
Karavana pojede v opravených, modernizovaných autobusech. Během své cesty navštíví Nizozemí, Belgii, Anglii, Francii, Německo, Pol sko, Českou republiku, Itálii a  Švýcarsko. Činnost všech účastníků Karavany (včetně řidičů) je však dobrovolná. Ne všichni účastníci budou ve stejný čas na stejném místě. Proto p rojekt obsahuje "vedlejší cesty", které jsou paralelní vůči hlavní trase, takľe akce zasáhne větší část Evropy. Účastníci Karavany budou během cesty ubytováni ve squattech, soukromých domech, kostelech, farmách a na podobných místech.
Tuto akci doposud podpořilo mnoho celosvětově známých organizací a osobností např. v těchto zemích: Finsko   Přátelé přírody, Finský mírový výbor, Francie   organizace malých farmářů Confederation Paysanne Francais, Německo   BiosSkop Forum zur beobachtung der Biowissenschaften, Itálie   Albino Bizzoto, prezident mírové organizace Beati i Costrutiori di Pace, Holandsko   Hangs va Vugt, ředitel festivalu Mundial, Joop de Koeyer, prezident Nizozemské asociace farmářů, Wijnand Duyvendak, vedoucí kampaní Přátel Země, Velká Británie   Reclaim the Streets, Earth First!, časopis The Ecologist, USA   Noam Chomsky, spisovatel a pedagog Institutu technologií v Messachusetts, ČR   Země především!, Iniciativa na podporu Zapatovy armády národního osvobození atd.